Vlastním jménem Daniel Robitaille. Narodil se koncem 19. století v New Orleans do rodiny otroků. Netrvalo dlouho a Daniel objevil, že má v sobě skrytý talent na malování portrétů. Během občanské války jeho otec vynalezl přístroj na velkovýrobu bot a tím velmi zbohatnul. Díky tomu mohl Daniela poslat na prestižní školy v Americe, kam normálně chodili jen bílí. Stal se z něho významný malíř, o kterém se říkalo, že dovede na plátně zachytit i osobnost člověka.
V roce 1890 ho požádal jeden bohatý majitel plantáže, aby mu namaloval jeho dceru Caroline a zachytil tak její panenskou krásu. Daniel se do ní zamiloval a Caroline poté otěhotněla (později porodila dceru Isobelu). Když statkář zjistil, jak se věci mají, rozhodl se, že to rozhodně nenechá jen tak. Najal z města několik chlapů, aby ho zabili. Když ho chytili, uřízli mu rezavou čepelí pravou ruku a tělo mu potřeli medem z nedalekého úlu. To pochopitelně přilákalo včely, které ho ubodaly k smrti. Lidi ze sousedství Cabrini Green ho pojmenovali Candyman a skandovali jeho nové jméno. Než Daniel zemřel, přišel k němu otec Caroline a nastavil mu zrcadlo, aby viděl, jak je zohavený. Daniel pohlédl na svůj obraz a řekl nahlas "Candyman". Pár vteřin poté zemřel. Caroline k němu přiběhla a vzala zrcadlo. Když se do něj později podívala, uviděla tam tvář svého milého. Candymanovo mrtvé tělo lidi upálili na hranici a popel rozprášili po celé oblasti.
Po násilné smrti Daniela Robitaillea se z Candymana stala legenda. Po skandování jeho jména se z něho stalo jakési médium a on se vrátil, aby mohl zabíjet lidi. Legenda praví, že pokud někdo před zrcadlem řekne pětkrát "Candyman", mučedník se objeví ve velkém kožešinovém kabátě a na místo uříznuté pravé ruky má hák, kterým rozpárává své oběti. Po zjevení zabije toho, kdo ho přivolal, a také všechny, kteří ho přitom viděli. Zabíjením chce udržet svůj odkaz a zlikvidovat každého, kdo zpochybňuje jeho existenci.
2022 ©