Mýtinu osvítil měsíce svit,
kdesi zahoukal výr.
Jinak byl vlastně celkem klid,
cosi však najednou narušilo mír.
Už jdou...
Kroky šoupavé, valí se listím,
dopředu pomalu kráčejí.
Ten, kdo tam bude v čase příštím,
pozná smrt, kterou vláčejí.
Už jdou...
Zástupy nemrtvých pochodují vpřed,
temné oči mají kalné.
Kudy jdou, není nic než led,
vše okamžitě vadne.
Už jdou...
Vesnice blízká, hlukem je vábí,
probíhá právě hodokvas.
Všichni se veselí a pijí rádi,
nikdo neviděl, jak jeden život zhas'.
Už jdou...
Děvčátko malé
z vesnice uteklo.
Narazilo na zrůdy mdlé,
strachem na zem kleklo.
Už jdou...
Všichni se sápají,
chtějí kousek mít.
Lidé radostně hrají,
děvčátko přestává žít.
Už jdou...
Otočí se najednou,
slyší svého pána volání.
Pomalu zas odejdou,
na místo se navrátí.
Už jdou...
...a smrt sebou vláčejí.
2025 ©