Období: rok 2020

Tento rok byl pro dost lidí sám o sobě horor. Ale i přes to všechno se všichni těší na sváteční čas. Pečeme cukroví, vybíráme stromek, čekáme, až nám klepnou a vykuchají kapra, v televizním programu si zaškrtáváme pohádky. I přes veškerou letošní složitou situaci si Vánoce nenecháme vzít. číst dál

(dedicated to S. M.) číst dál

The nine-year-old Jimmy Hoster woke up during the night at three am. Although the curtains were shut down (there was pictured giant Winnie-the-Pooh with hand deep dipped in enormous honey jug on that), the orange ray of light from the street lamp could still get through. Jimmy's view was suddenly fascinated by some kind of pind-sized pieces which punctuated that colorful glow. The boy put aside the blanket (and carefully with love covered his Teddy again with it) and went to the window. He drew back the curtains and his eyes just lit up. A wide smile filled his face, revealing his white teeth. Untill this day it hadn't snowed. And two more days and the Christmas are finally here! Jimmy really really wanted to find cowboy Woody from Toy Story under the Christmas tree. Actually the only thing he gasped for. But right now he was feeling such a great joy with the fresh snow. He told himself that he would take a sledge in the morning just after the breakfast and go for a ride. Maybe Carrie would join him - a tiny and red-haired eight-year-old girl from their neighbours who he befriended. číst dál

V minulém zamyšlení na snímek Ztracení chlapci jsem se zmínil, že nemusím moc hororové komedie a upíry. Uvědomil jsem si, že je minimálně ještě jeden podžánr, který určitě dobrovolně nevyhledávám. A sice kanibalismus. Moc dobře vím, že horor dávno není pouze jen o strašidlech či nadpřirozených jevech. Někdy to dokonce hraničí i s thrillerem a občas právě závisí i na divákovi samotném, ke kterému žánru se nakonec více přikloní. Když vidím hororový snímek, u kterého je uvedeno, že je natočen podle skutečných událostí, beru to vždy s rezervou. Ale jiná věc je, když se film tváří jako příliš realistický. A pouze v kinematografii jsem zastáncem násilí (i když ho také moc nevyhledávám), ale nikoli v reálném životě. A právě takové horory jsou pro mě asi jakoby nejhorší a nejvíc znepokující ke sledování. Někdy jsou (praktické) efekty tak dokonalé, že pomalu ani nepoznám, že se jedná jen a jenom o film. A okamžitě se mi vybaví kontroverzní (i když pro některé vyloženě kultovní) Cannibal Holocaust. Jedná se pravděpodobně o nejhnusnější film, co jsem kdy viděl a na který se už nikdy v životě nekouknu. Dobře, některé efekty byly "jen" filmové, ale například vraždy zvířat žádné triky nebyly... číst dál

Když občas vidím nějaké seznamy oblíbených hororů od různých uživatelů, dost často tam figuruje právě snímek Ztracení chlapci. Není proto nikterak divné, že se objevil i na mém listu. Převážně jsem o tom četl jenom chvály, jaká je to klasika žánru. Tady bych se asi na chvíli pozastavil. Jsem velký milovník všeho hororového, ale dva podžánry příliš nevyhledávám - a to hororové komedie a právě upíry. Nechci říct, že je vyloženě nesnáším, jen je prostě nemám moc v oblibě. Jistě, jsou tu samozřejmě skvostné výjimky, které jsem si opravdu užil, ale jak říkám, není to můj šálek kávy. číst dál

Mike Flanagan si mě hlavně získal adaptací Kingova pokračování Osvícení - Doktor Spánek. S jeho pojetím jsem byl spokojený. Ačkoli tento režisér má na kontě jestě relativně málo filmů, musím pochválit i další snímek, který jsem viděl předtím. A sice Hush. číst dál

Annie Torn was really looking forward to today. Her parents had been still amazed that their almost adult daughter was still enjoying it. "Instead of finally having a boyfriend, you still go begging alone," always said her mum with a smile. This year's Halloween was dated on Friday. číst dál

Posedlost je bezpochyby jeden z nejbizarnějších filmů, co jsem kdy viděl. A to nemyslím jen z hororového žánru. Délka bez dvou minut rovné dvě hodiny vůbec není na škodu, i když aspoň podle mě je začátek trochu pomalejší. Jsou filmy, které mě přímo nadchnou od prvních minut a vím, že pokud se vyloženě nestane nějaká nesmyslně nelogická situace, budu nadšený i několik hodin (i dní) po zhlédnutí. O Posedlosti jsem dlouho přemýšlel a teprve později to celé vstřebával. Vlastně ani nevím, kde jsem na tento film přišel. Vím ale, že mě zaujalo obsazení se Samem Neillem v čele. Tohoto herce mám opravdu rád. A toto byl určitě asi určitě nejstarší snímek s ním, co jsem viděl. číst dál

The night was dark. The sky was covered by grey clouds with a steely shade. There was furiously raining for the whole day but now it seemed that the weather calmed down. For a while at least. The surrounding silence was suddenly interrupted by some sound. A small flock flew from the nearby woodland. číst dál

„Dej mi tu zatracenou panenku!“ ječela osmiletá Claire. číst dál

Mám opravdu slabost pro horory, kde podstatnou roli mají klauni. Osobně jsem je nikdy nepovažoval za veselé chlapíky. Za jejich širokými úsměvy se jednoznačně neskrývá jen radost. Snímek Terrifier jsem dlouho odkládal. Vlastně ani nevím proč. Bavil jsem se. Přesně tak si představuju správného klauna. Nemluví, neustále se usmívá. Ale rozhodně ne vesele. Příběh asi není zcela stoprocentně originální, ale vůbec mi to nevadilo. Dvě kamarádky, které se chtějí trochu pobavit a které začne sledovat bláznivý chlapík. Zpočátku jim to nevadí, chtějí koketovat. Brutálních scén je tu také poměrně dost.... číst dál

Snažila se otevřít oči, ale jakási těžká vlhká hmota jí ležela na obličeji. I dýchání měla omezené, jako by ji někdo přestřihl nebo minimálně velmi silně přišlápl šňůru s kyslíkem. Chtěla křičet, ale vyšlo z ní jen tlumené mumlání. Zmocnila se jí naprostá a čistá panika. Měla pocit, že ruce i nohy má pevně spoutané, protože s nimi nemohla vůbec pohnout. Nedostatek kyslíku způsoboval, že stále více a více upadala do kómatu. Cítila jen tu těžkou hmotu. Hlína! Bez pochyby. Nějaký hajzl ji prostě a jednoduše pohřbil zaživa!! Zmobilizovala poslední již polomrtvé buňky v mozku a napnula svaly. Zp... číst dál

Rob Zombie má svůj vlastní styl. Bohužel ho neznám z jeho hudební kariéry. Velmi mě zaujal předělanými dvěma díly kultovního Halloweenu. Pak jsem zhlédl jeho další povedený snímek - Vyvrženci pekla. Tam se ukázal jako zručný režisér. Ačkoli jsem to viděl několikrát, samotný úvod trilogie (vloni zakončené filmem 3 z pekla) jsem předtím ještě neviděl. A přitom Dům tisíce mrtvol není vůbec špatná podívaná. Ano, je tu poznat vliv klasických hororů, zmíním především kultovní Texaský masakr motorovou pilou. Vím, že právě tento fakt mnohým, kteří film vidělo, tak trochu vadilo. Já s tím nemám prob... číst dál

To mu teda dělat neměla! Co si o sobě vlastně vůbec myslí?! Děvka!! číst dál

Pro letošek první horor viděný v kině. Dlouho jsem ho vyhlížel, i když jsem se ani moc nezaměřoval na trailer. Leigh Whannell je skvělý scénárista. Bohužel jsem se ještě nedostal k žádné jeho režii. Až teď. Věděl jsem, že Wellsem se Whannell pouze lehce inspiroval. Nejedná se v podstatě o remake. Ano, je to zasazené do dnešní doby. To vůbec není na škodu. Přiznám se, že mi trochu vadilo, že film není zaměřený na Griffina, ale jeho manželku, o které, pokud si dobře vzpomínám, se knižní předloha vůbec nezmiňuje. Úplný začátek s útěkem Cecilie je celkem pěkně akční. Jenže pak se to tak nějak p... číst dál