The Green Inferno [2013]

Napsal Amras (») 7. 9. 2020 v kategorii Filmy - zamyšlení a recenze, přečteno: 1129×
filmy-zamysleni/61fd3zdoqrl-ac-sy741.jpg

V minulém zamyšlení na snímek Ztracení chlapci jsem se zmínil, že nemusím moc hororové komedie a upíry. Uvědomil jsem si, že je minimálně ještě jeden podžánr, který určitě dobrovolně nevyhledávám. A sice kanibalismus. Moc dobře vím, že horor dávno není pouze jen o strašidlech či nadpřirozených jevech. Někdy to dokonce hraničí i s thrillerem a občas právě závisí i na divákovi samotném, ke kterému žánru se nakonec více přikloní. Když vidím hororový snímek, u kterého je uvedeno, že je natočen podle skutečných událostí, beru to vždy s rezervou. Ale jiná věc je, když se film tváří jako příliš realistický. A pouze v kinematografii jsem zastáncem násilí (i když ho také moc nevyhledávám), ale nikoli v reálném životě. A právě takové horory jsou pro mě asi jakoby nejhorší a nejvíc znepokující ke sledování. Někdy jsou (praktické) efekty tak dokonalé, že pomalu ani nepoznám, že se jedná jen a jenom o film. A okamžitě se mi vybaví kontroverzní (i když pro některé vyloženě kultovní) Cannibal Holocaust. Jedná se pravděpodobně o nejhnusnější film, co jsem kdy viděl a na který se už nikdy v životě nekouknu. Dobře, některé efekty byly "jen" filmové, ale například vraždy zvířat žádné triky nebyly...

Po poněkud vyčerpávajícím úvodu se konečně dostávám k aktuálnímu zamyšlení na Green Inferno. Myslím, že není nikterak překvapivé, že nejoblíbenější film režiséra Eli Rotha je právě již zmiňovaný Cannibal Holocaust. Značná inspirace je znát. Film opět působí velmi reálně, ale přesto pevně doufám, že v tomto případě se skutečně jednalo pouze o dokonalé efekty. K hlavní hrdince se dá vytvořit vztah a fandit jí. A tak nějak celou dobu doufat, že to přežije. Ano, opět to není film, který bych si užil. Vím, že stále ještě kdesi v hloubi pralesa žijí primitivní národy, které stále nemají ponětí o moderních technologiích. Celou dobu snímek na mě působil velmi realisticky. Tedy až na nepochopitelně rádoby "vtipnou" scénu s marihuanou a jejími účinky na místní kmen lidojedů.
Zkrátím to - film a jemu podobné se mi prostě nelíbí. Proto, že to na mě působí tak reálně? Možná. Ale vždy z toho cítím jen zhnusení. Dobře, uznávám, že to je také jeden z aspektů hororu, ale stejně. Opět mám v hlavě asociaci, tentokrát na sérii Saw, kde vím, že kdysi dávno po prvním zhlédnutí jsem taky měl takový divný (a ano - vlastně i zhnusený) pocit. Jenže jsem si pak pustil další a další díly a zjistil jsem, že si to vlastně (v rámci filmového světa) užívám. Ale v žádném případě ne, když se jedná o kanibaly. Možná, možná k tomu potřebuji ještě nějaký čas, ale silně o tom pochybuju. Neříkám, že se už nikdy na takto tématický horor v životě nepodívám, ale určitě se to v žádném případě nedostane na přední pozice must-watch listu.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a jedna