Mike Flanagan si mě hlavně získal adaptací Kingova pokračování Osvícení - Doktor Spánek. S jeho pojetím jsem byl spokojený. Ačkoli tento režisér má na kontě jestě relativně málo filmů, musím pochválit i další snímek, který jsem viděl předtím. A sice Hush.
Nejsem vyloženě horlivým fanouškem subžánru home invasion. I když mám teď hned asociaci s Očistou (myslím tedy první díl), který byl fakt fajn. Hush jsem opět měl na pradávném seznamu hororů, které chci vidět. Předem jsem si o snímku nic nezjišťoval, protože mi bylo jasné, že určitě mě něčím předtím zaujal, jinak by se těžko dostal na můj must-watch list. Zpočátku jsem si říkal, že to není nic moc originálního. Přeci jenom filmů, kde většinou mladá hrdinka je v lese ohrožována cizím chlapíkem, jsem už několik viděl. Tady to ale bylo jiné. Mladá žena - to se nezměnilo. Co se ale stane, když je hluchá? To pak úplně mění situaci. Tím se můj zájem o film mnohonásobně zvýšil. Ale v tu chvíli jsem si říkal, jak se asi bude moct bránit, když neslyší? Ve filmu pochopitelně není nic nadpřirozeného, je to prostě jen děsivá noční můra z reality. Filmařsky to je zručně natočeno, především cením kameru. Jak jsem se zmínil v úvodu, zpočátku jsem od snímku moc nečekal. Nic nového mě nečeká, říkal jsem si. Jsem fakt rád, že jsem se mýlil. Nechci z děje vůbec nic prozrazovat. Jen řeknu, že mě potěšily mnohdy dějové zvraty. Hlavní hrdinka je sympatická a tak nejde nefandit jí. Maska trýznitele sice není nijak extra, ale bohatě plní svůj účel (i když zdaleka ji nemá nasazenou celou dobu).
Celkově se jedná a příjemný horor, který právě těží z absencí strašidel. Vlastně se to může stát i ve skutečnosti. A kdoví, někdo to třeba i opravdu prožil...
2025 ©