Těžko uchopitelný film. Ale zároveň perfektní. Co také čekat od geniálního režiséra Ari Astera? Jeho přechozí snímek Hereditary jen ukazuje, kam se moderní horor může posunout. Není nutné mít hafo zombies, duchů, upírů a jiných typických strašáků. Stejně jako třeba v případě hororu Us od Jordana Peela, je to hlavně o psychologii. Aster je skvělý hlavně v tom, že jeho filmy prostě dělí diváky na dva tábory. Jedni ho milují a další se i po čtvrt hodině nudí a (když to vydrží) na konci absolutně nechápou, o čem to celé vlastně bylo. Mně osobně se líbí filmy s pomalejším dějem. A speciálně, když to začne zcela nevinně a postupně se to vyvrbí v děsivý snímek. Stejné to bylo i v tomto případě. O Slunovratu jsem si toho předtím moc nezjišťoval. Stačilo mi, že za tím stojí daný režisér. Sympatické bylo i vybrané herecké obsazení. Netuším, na kolik je to založené na pravdě, ale určitě se někde takto podobně slaví různé části roku. Děsivá je právě ta menší komunita lidí. A ještě podivnější pro partu mladých Američanů, kteří nikdy v Evropě nebyli. Jenže chování místních je přinejmenším podivné. Zvláštní tance a rituály na oslavu slunovratu. Zároveň skvělý podklad pro seminární práci. Vše je relativně v pohodě. Dokud dva nejstarší členové nespáchají rituální sebevraždu. To mladí nedokážou strávit a pochopit. Jenže neodjedou (resp. nemůžou)...
Ačkoli jsem snímek viděl již před třemi dny, dosud si nejsem jistý, jak ho ohodnotit. Opět se vrátím ke srovnání předchozího Asterovu hororu - Děsivé dědictví. Tam na konci jsem byl naprosto ohromen. Slunovrat byl skvělý, ale... Nevím co, ale něco mi tam ne přímo chybělo, ale nevím, jak to vyjádřit. Film určitě bude patřit k mým oblíbeným, ale ne do vrchní topky. Je to velmi znepokojující snímek a možná ještě o to víc, že se odehrává na jednom uzavřeném místě. Ale upřímně musím říct, že už teď se těším na příští film Ari Astera. Tento režisér je totiž zárukou skvělé podívané.
2025 ©