Režisér Darren Aronofsky si mě získal spektakularním a pro mě jednoznačně nejlepším a jedním z nejoblíbenějších filmů všech dob Requiem za sen. Líbí se mi u něj, že dovede naprosto precizně vystihnout psychologii postav (viz další jeho skvělý počin Černá labuť). Jenže potom jsem uviděl Pí. Ten film je pro mě naprosto neuchopitelný a přiznám se, že příliš složitý a nepochopil jsem ho. A navíc po aktuálně zhlédnutém snímku matka! jsem Aronofskeho začal přirovnávat k tvorbě Davida Lynche.
Na psychologickém hororu matka! jsem si nejvíce cenil obsazení. Ano, hlavní je Jennifer Lawrence, které sekunduje rovněž úžasný Javier Bardem. V první části je navíc posléze doplní slizcí Ed Harris a Michelle Pfeiffer. Díky jejich nečekanému a vlastně zároveň přirozenému příchodu dostane film ten pravý spád. Ale i před tím snímek působí poněkud znepokojivě. Příliš velký dům pro dva, oba svým způsobem umělci, bydlí na odlehlém místě mimo civilizaci. A poté ještě dorazí nezvaní hosté a jejich synové, z nichž jeden bratr zabije toho druhého. Připomíná vám to něco?
Jenže pak film dostane nové obrátky v podobě druhé půlky, která je mnohdy příliš explicitní a určitě ne pro slabé povahy. I naprostý neznalec Bible brzy pochopí (?), o čem děj je, resp. z čeho vychází. Přiznám se, že tak posledních dvacet minut filmu mi už moc smysl nedávalo. Zpočátku to bylo velmi zajímavé, ale později mě to donutilo o filmu znovu od začátku přemýšlet a zároveň si sám odpovídat a přitom stále vnímat nové scény. Došlo mi, že ten snímek nese nějaké vyšší poslání, bohužel i tak jsem na konci zůstal jednoduše rozčarovaný. Co jsem to vlastně viděl? Žánrově ani Aronofského dílo nedovedu zařadit. Při celkovém zhodnocením mi z filmu vzešel jakýsi průměr. Ale chtěl bych podotknout, že stále ani teď právě v tuto chvíli nemůžu říct, zda se mi snímek líbil. Ale možná to tak byl režisérův záměr. Aby o tom lidé přemýšleli. Základní myšlenku jsem prostě nepochytil, jen pouze některé části. Ale rozhodně nemůžu říct, že by se se jednalo o vynikající nebo právě naopak otřesný film. Ano, zanechalo to ve mně poněkud silný dojem. A to i stále - navzdory tomu, že toto píšu až přibližně s týdenním odstupem od zhlédnutí snímku. Myslím si, že každý by si o filmu matka! měl udělat svůj vlastní obrázek. Tímto vlastně nabádám ke zhlédnutí, ačkoli osobně mi to jednou stačilo. Je to film, který vás nutí přemýšlet. Nedokážu říct, zda tento snímek doporučuji či ne. Rozhodně se jedná o pozoruhodné dílo, které si své příznivce zcela jistě najde. Mám celkem rád filmy, u kterých se musí k celkovému pochopení použít hlava a mají hlubší význam. Ovšem vše jen s mírou.
2025 ©