Park

Napsal Amras (») 26. 10. 2018 v kategorii Mikropovídky, přečteno: 106×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Jack Cortez chvíli co chvíli pohlédl na velké nástěnné hodiny a snažil se je přimět, aby nabízený čas co nejvíce urychlily. Hodiny ho však naprosto ignorovaly a stál sveřepě a tvrdohlavě ukazovaly deset minut po čtvrté. Super. Takže mi ještě zbývá necelá hodinka, než se budu moct vydat do mého milovaného parku, pomyslel si Jack.
Park byl vzdálen tři bloky od Jackovy práce a byl pro něj vším. Bylo to místo, kde se cítil naprosto uvolněný. Park byl udržovaný, ale i tak nějak si žil svým životem. Právě proto tam hlavně chodil. A kvůli těm hlasům...

Začalo to asi před třemi týdny. Jack byl na své oblíbené procházce. Park byl pustý, i když to pro něj nebylo nijak překvapivé; v tento čas tam potkával jen pár lidí. Byl už konec října a tak si Jack těsně dopnul kabát až ke krku a vyrazil na pravidelný okruh. Nejdřív kolem dvou laviček, poté minul zelenkavé jezírko a asi v polovině trasy se musel lehce sklonit, protože jedna větev bohatě rozvinuté vrby se táhla napříč nad písčitou cestou. A právě tam se to stalo. Jack byl zrovna v mírném předklonu, když vtom uslyšel jakési sýpavé šeptání.
(Podívej se sem.)
Muž se zastavil s napůl ohnutými zády a ohlédl se. Nikdo tam ale nebyl. Hm, to se mi asi jen zdálo, pomyslel si.
Ne, to se ti nezdálo, ty tupče!
Tentokrát byl šepot důraznější, až Jack mírně nadskočil. Náhle ucítil, jak jeho tělem projela nějaká neviditelná síla a Jack zůstal nepřirozeně prohnutý dozadu. Cítil, jak mu úplně vystouply všechny žíly a zalilo ho uvnitř takové horko, jako by se mu vařila krev. V očích ho strašně pálilo a viděl rozmazaně. Chtěl vykřiknout, ale místo slov mu z hrdla vycházelo jen neartikulované chrčení.
Zmlkni a poslouchej! ozval se mu v mozku zdvojený hlas.
Vybrali jsme si tě, protože na toto místo chodíš pravidelně. Ještě se nemůžeme zhmotnit. Zatím ne! Proto nám budeš sloužit. Budeš nám sem nosit oběti.
Jack se začal zaťatými pěstmi bušit do hlavy.
PŘESTAŇ!!!
Muž okamžitě svěsil ruce podél těla, ale stále se mu svíraly a chvěly.
Teď jsi v naší moci a budeš pro nás zabíjet! Náš hlad po lidském mase je neukojitelný! Ten tvůj park se stal tvým prokletím. A tvoje oběti musí trpět! V tom ti trochu pomůžeme. Na - vem si to a začni se zabíjením! MÁME HLAD!
Před Jackem se na zemi najednou objevila dlouhá zahnutá dýka se zubatou čepelí. Zvedl ji a spatřil v ní odlesk měsíce. Vyšel z parku a začal si hledat první oběť...

To se stalo před třemi týdny. Jack ale o ničem nevěděl. Přes den byl normálně v práci a bavil se s kolegy. Jenže když se pravidelně navečer přiblížil k parku, Zlo nad ním opět získalo moc a vedlo ho ke staré vrbě, kde byla ukrytá jeho zabijácká zbraň...

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a devět